Pád do neznáma

Svět kolem se rozpadá, já zakopávám, on padá, ona se hroutí, oni se nesmějí, všechno je jiné.

Chceme stát nohama na zemi, né tělem.

Poslední dobou se vše, jak to známe, mění.

Mění k čemu?

To však nikdo neví.

Chceme jistotu.

Je nám už jedno jestli to bude zlé nebo dobré, hlavně ať se už rozhodne.

A kdo to rozhodne?

My to v tuhle chvíli nejsme.

Náš osud, naše jistota, je v rukou někoho jiného.

A on to neví.

Mám pocit že padám, padám dolů a nemůžu dopadnout, abych se mohla odrazit.

Poslední dny se vyčerpáváme, nejíme, pracujeme, učíme se, jedeme naplno a nemůžeme přestat.

Chceme si odpočinout..

Chceme jen klid, tu jistotu, nějaké paže co vás obejmou a ujistí, že to bude v pořádku.

Chceme je.

Je koho?

Já jeho, on ji, on mě, ona jeho, on mě, on ji, ona jeho, on ji, ona sebe, ona ji.

Já už chci jen stát pevně na zemi, nic víc.

Ta nejistota mě ničí. Kouřím, padám, brečím.

Přesto se na všechny směju.

A tak..

jen čekám, kdy..spadnu.

Ale my se nevzdáme. My bojujeme, z posledních sil.

A víte co?

My vyhrajeme.

"People will hate you, rate you, kick you, shake you and brake you. You will fall, but when you get up, you will find out that you are stronger. You will fall again, but it will be easier to get up, because they made you stronger. For some time, you won't fall. Do you know why?

Because they made you strong.
So remember, never give up."

.,Klára Hurtlová